Scholia k Hérakleitovi
Pracovní poznámky
Poslední aktualizace: 25. 7. 2002
Na titulní stánku Hérakleitos
Součást A 16 /1.
1.1-3 má trojitou strukturu jako parodie na B 30.
1.1 chiasmus: řeč, platné - nechápaví, lidé.
chiasmus spojuje opozita. I jeho větší poloviny jsou opozita.
1.2-3 chi: předtím, slyšeli - slyšíce prvně.
spojuje podobné.
1.6-7 chi: zakoušejí slova - činy, vykládám ? Nebo jsou slova a činy dvojicí, o které se naráz mluví?
1.7 viz B 17.1 tak-jak
10-11 chiasmus: skryto, bdí - spí, zapomínají.
Velký chiasmus? : (4 + 5), (6+7) - (8+9), (10+11) ?
1.1 "Tato řeč" není tato Hérakleitova, nýbrž ta vždy platná; vždy opravdová řeč
1.1 eón iónsky
1.1 Kahn: Vůči věčně platné řeči jsou lidé vždy nechápaví,
Matyáš: Vůči této řeči jsoucí vždy, jsou lidé nechápaví,
možnost chápat eontos jako sponu k aei ?:
Tato řeč je vždy (stále), lidé jsou vůči ní (vždy, stále) nechápaví.
Pokus o doslovný převod ambiv. vazby: "Vůči řeči platné vždy jsou lidé nechápaví." (Tak překládáme u Aristotela - A 4.)
1.1 a-xynetoi, xynon, syn noó
1.3 Radek: tak poté, co si ji vyslechli. - podobně Kahn
Matyáš: tak poté, co slyšeli prvně.
to próton = poprvé, nedávno, nejprve (ale už sám aorist akúsantes vyjadřuje dokončenost děje)
1.4 podle této řeči: podle té, která je vždy platná (ne podle této Hérakleitovy, která je ale jejím projevem, službou vůči ní, výzvou k ní, "zasvěcením do ní)
1.5-6 různé tvary téhož slovesa, v 1.4 s a-privat.
1.6 zakoušejí: pokoušejí se o
1.5-7 vůči vždy platné Řeči: nechápou svoji zkušenost,
vůči Hérakleitově řeči: nechápou ji tak, jak je
1.8 každé z nich: ze slov i činů (hekaston se vztahuje k ergon kai epon)
podle přirozenosti: podle jeho přirozenosti (ale kata fysin = přirozeně) - viz B 112 !!!
1.8-9 dvě slovesa ve výroku
1.9 ukazuji: oznamuji: frázovaná (artikulovaná) řeč
1.10-11 lanthanei, epilanthanontai = stejný kmen
dvě slovesa ve výroku
Spánek, probuzení a společné - Hérakleitos A 16 /1.129, A 16 /1.131, A 16 /1.132 (= pramen textu)
Běžní lidé nevědí, co dělají: C 1.5
Božská nutnost viz C 1.5
Součást A 16
2.1 Sextův výklad xynon = koinon (iónsky)
2.2 eontos: zde jenom spona ke xynú
logos xynos: (ustálené?) spojení !
2.3 hoi polloi = běžní lidé: "ti mnozí", většina, obyčejní - ti, co nestojí za řeč, nezajímaví, konzumní, stádní
2.3 fronésis = vědomí
idia fronésis: ironie, protimluv - samo idion: standardní pejorativum
echontes = mají: vědomí nelze vlastnit, ale jen na něm mít úděl
2.2-3 chi?: 2.1 , zóúsin hoi polloi - idian echontes , fronésin
Viz Hérakleitos u Sexta, A 16 /1.131, A 16 /1.133 (= pramen textu)
relační výrok, paradoxní výrok, konfliktní výrok
1.2 lidské měřítko, vztah k chození (proměnlivosti?) - není malá velikost znakem toho, že prostorová velikost by stejně nevyjádřila důležitost?
Verze u DL: kritériem je jevení - nebo ironie o nemožnosti jinak poměřovat.
Viz Hérakleitos v Papyru Derveni.
viz B 13 ?
5.1 ambiv. vazba "krví" uprostřed - viz absurdní kritika v A 4
5.2 krev - bláto - tekutá špína
5.1-3 zvuková podoba sloves "poskvrněni" a "šílet".
epifrasiato = upozornil: viz to, co dělá Hérakleitos v 1. 9
epifrasaito poiúnta viz B 1.10-11
5.4-6 = náležitý antický vztah úcty k sochám bohů
Viz DL = A 1. 9 = jasné výpary, nádoby; viz A 11 /5, A 12 /1, B 100.
viz Démokritos B 25 (Svoboda str. 129)
konfliktní výrok
každý den (a každá hóra, i každá přirozenost?) je zvláštní, unikátní
každý den přináší nové
diskontinuita (viz děti rodičů)
závislost slunce na dni jakožto hóře, ale denního světla na slunci?
3 Podle Aristotelova výkladu Hérakleita slunce nepřetržitě vzniká nebo se obnovuje, je proudící povahy, ne sice každý den jiné, ale uvnitř jednoho dne totožné samo se sebou.
Slunce není vzorem totožnosti!
viz B 98 - duše čichají
7.1 = kdyby sublimovaly vzhůru? Nebo kdyby byly navlhlé a výparovité povahy?
7.2 rhines = nozdry, nosy, čich, chřípí. Asi je zde u Hér. důležitý plurál.
Viz A 10 /3 (všechno se stane ohněm)
viz DL = A 1.8 = všechno vzniká skrze protikladnost
8.2 viz B 10 - spojitosti, B 51 - luk a lyra, B 124 (nahodilý svět),
paradoxní a konfliktní výrok, souřadně vyslovovaná opozita - opakovaně!
8.1-2 pokud bychom četli chiasticky
protikladné , se shoduje - z neshodných , nejkrásnější harmonie
pak: protikladné (antixún) = nejkrásnější harmonie : viz luk a lyra, svět
se shoduje = neshodné : = B 10.2 !
nejkrásnější harmonie v hudebním významu: z různých zvuků za sebou
8.2 neshodné : rozsypané (jako svět?) v B 124
nejkrásnější harmonie: nejkrásnější kosmos B 124
neshodné: skrytá harmonie?, nejkrásnější harmonie: silnější než zjevná? nebo zjevná?
8.3 = 80.3 liší se jen slovosledem, kterýžto rozdíl mluví spíš pro Hérakleitovo autorství jako návaznost k B 80 - než pro tezi o Aristotelově montáži z B 80, jak říká Diels
Bollack - pravý je jen 1. řádek
viz B 124
Infin. + Akuz. místo uvozovek v citaci (B-W se snad snaží vrátit do původní textové podoby, i když výrok považují spíš za parafrázi Hérakleita)
syró plením, smýkám, prý i smetám, shrabuju, vymetám, podle Bllacka i proplachuju
Kahn: by si vybrali něco zameteného, tedy hromadu smetí
Bollack a Wism.: syrmata = rohože na rýžování zlata jako podestýlka pod zlato nebo osla
viz Platón, Sofistés 242e = A 10 /1
viz Hippokratés, De victu I, 17 (Šp. str. 265) = C 1
1 synapsies = spojitosti, body doteku, vzájemná setkání, propojenosti
etymologie: syn + haptomai !
Tak lze chápat strukturu Hér. výroků.
1 rkp var syllapsies = shromážděné
2 chiasmus ?: celé , necelé - shodné , neshodné
by znamenal, že jen necelé může být samo bezrozporné, zatímco nárok celku je přes neshodnodnost.
2 B+W: pravý Hér. končí slovem necelé, dál je to Aristot.
4 ch: všechno , jedno - jedno , všechno. Symetrie koloběhu nahoru-dolů.
2-4 velká chí struktura?:
celé a necelé , shodné a neshodné - ze všeho jedno , z jednoho vše
Znamenala by, že vztah celého a necelého (směr od celého k necelému) se má k vztahu jednoho a všeho (ke směru od jednoho ke všemu) tak, jako vztah shodného a neshodného (směr pohybu od shodnému k neshodnému) ke vztahu všeho a jednoho (k úsilí o jedno).
Přechod k necelému, k části, je krokem do mnohosti všeho. Podobně je ale krok k jednomu za cenu vstupu do neshod. !!!
Nebo spíš 3 dvojice ve výčtu spojitostí, sumarizované pak obousměrným vztahem všeho a jednoho?!
viz Platón, Kritiás 109c
viz Kleanthés, Hymnus na Dia 5-12 = C 3.4.
Sapienciální výrok o osudu? o údělu všeho pozemského?
Verze z De mundo: nemetai tén gén = pase se na zemi, rozděluje si zemi
Uvedení v De mundo (Radek):
Všechna zvířata, ať už divoká či krotká, žijící ve vzduchu, ve vodě či na zemi, se rodí, dosahují plných sil a umírají, čímž poslouchají rozkazy boha, neboť jak říká Hérakleitos: "B11".
tîn te zówn tL te Ygria ka^ 1mera, tL te ™n cšri ka^ ™p^ gÁj ka^ ™n Udati boskOmena, g…netai ka^ ckmLzei ka^ fqe…retai to‹j toa qeoa peiqOmena qesmo‹j:
«p©n g¦r ~rpetOn plhgÍ nšmetai, éj fhsin `HrLkleitoj.
viz B 67 - thymiasin - Viz A 11 /2, kde výparem se živí hvězdy. Duše = výpar v A 15 /1.
Marcowich: pravý Hérakleitos, podle něj = zdroj pro B 91 skrze Platóna
Překlad Kleantha = Radek.
1 vnímatelným výparem = aisthétikén anathymiasin = konjektura u všech edd.
rkp. Eusebia: asthésin é anathymiasin = smyslovým vjemem nebo výparem !!
3 i 8 vypařují se = anathymióntai = vykuřují (jako kadidlo), viz thymos; jde asi spíš o vzestup
6 vstupují do týchž řek: vstupujeme i nevstupujeme, jsme i nejsme - B 49a.
7 dvojí hetera, jiné: znak mnohosti a uplývání
epirrei = valí: viz Platónova reference o Hér.: Panta rhei !?
8 duše = psychai: plurál !
z té vlhkosti = apo tón hygrón (Plurál !) = od té vlhkosti, pryč?, vzhůru?, opak sestupu do vody??
vlhkost = též tekutost, poddajnost, slabost
Viz A 14a, Anaximandros A 12, A 27 /3
8 překlad: avšak i duše se tou vlhkostí vypařují = Kahn ?, my; je možné, ale spíše by to odpovídalo řeckému hypo než apo tón, které je v textu.
od té vlhkosti (z té vlhkosti) = Diels
Matyáš (Dr. práce, str. 58):
Inkarnaci individuální duše, při níž dochází k jejímu pokřivení, přirovnává Platónův Tímaios ke vstupu do mocného proudu. Zde se duše setkává se smyslovými vjemy a s různými druhy emocí, které ji hrozí ovládnout. (viz B 77, B 85) Jestliže duše tento proud přemůže, bude žít spravedlivě, bude-li sama přemožena, bude žít nespravedlivě. (Tim 42 A-B)
Prasata: asi jen ozvěna různých relačních výroků?
viz Simonidés: Prase se válí v bahně (úsloví)
Nebo vyjít z Filóna - nebo spíše z Athénaia (3 slovesa) ?
Athénaios: opakované sloveso na začátku a konci výroku, trojí ani = méte !
kontext: náležitosti sympósia
Diels čte podle Athénaia, ale jako pravé značí jen - borboró chairein - a má překlad:
/Prasata/ si libují v hnoji /více než v čisté vodě/.
Prach: borboros = bahno, kal, špína
ozvěnou je i lat. B 37.
B+W: tato echa Hérakleita jsou zdrojem pro B 4. Odkazuje významem i na B 9.
3-4 chiasmus
nyktopoloi: viz kom.
3 magoi: užíváno i o funkci řeckých aristokratů, král, podobné se prý Hér. zřekl
3 Dodds (ed. Eur. Bakch.): Není rozdíl mezi Bakchem a jeho ctitelem.
Matyášoco shrnutí Klémentova konrextu:
4 mystové sensu stricto nebo přeneseně na Dionýsovy ctitele?
6 Kléméns se dovolává Hérakleitova svědectví, že mystéria jsou "konvence" (nomos) a prázdná domněnka.
Nejde taky třeba o kritiku lidových dionysiak oproti mystériím sensu stricto?
Viz B 15.
Bezprostřední uvození u Klémenta (Prot. 22,1):
"Axia mťn oân nuktOj t¦ telšsmata ka^ purOj ka^ toa «megal»toros«, m©llon dť mataiOfronoj 'Erecqeidîn d»mou, prOj dť ka^ tîn Yllwn `Ell»nwn, oUstinaj «mšnei teleut»santaj ¤ssa oUdť olpontai.« T…si d3 manteÚetai `HrLkleitoj ? 'Efšsioj; NuktipOloij, mLgoij, bLkcoij, ...
2-4 viz Klémentova reference v uvození (je už v kom., celé?)
4 aidoiosin ("pro pohlaví") B+W: "stydkosti" (dionysiakální relikvie) = Hádovy symboly
5 Bollack: nanejvýš nestydatými = anaidestata = Hádovi nejvzdálenější
6 mudrcké, mysterijní nebo synkretické ztozožnění
7 důvodem "nestoudnosti" je šílení a běsnění (viz B 5, B 14, B 68, B 127, B 128), ne cudnost.
viz B 120 a schol. tam na zač.
1-2 chiasmus (?): Tomu, co nezachází , nikdy - někdo , jak by se chtěl skrýt?
to mé dynon , pote - pós , an tis lathoi;
Kléméns cituje (v souvislosti s Izaijášem 29,15) jako výpověď o tom, kdo páchá nemravnosti (soulože za nenáležitých životních okolností) ve tmě:
Smyslově vnímatelnému světlu lze uniknout, ale noetickému nelze, neboť jak praví Hérakleitos: "B 16". Tomuto světlu se nikdy nemůžeme ukrýt do tmy, neboť bydlí v nás a tma ho nepohltí (viz Jan 1), neboť noc je ozářena myšlenkou - logismem (viz B 26, pozn. Mat.)
Viz B 1, B 34, B 72, - opak B 101
1 běžní lidé = polloi
1 viz B 1.7 : tak-jak
1 náš překlad = Matyáš
Radek: Běžní lidé si neuvědomují věci v té podobě, v jaké se s nimi potkávají
Wilamowitz zde podle Dielse vidí i opozici k Archilochos, fr. 68 Diehl = fr. 132.3 West:
Hér. přidává záporku před froneúsi! - viz Hérakleitos A 16 /1.128, B 42, C 1.5, C 1.8
18.1 Absurdní naděje.
Matyášovo shrnutí Klémentova kontextu:
výklad o víře, o tom, že víra je předjímání, naslouchání, které je předpokladem jakéhokoliv pochopení.
kumulované zápory
Hér. zlomek vykládá jako parafrázi Izaijáše 7,9: Pokud neuvěříte, nebudete rozumět (LXX).
Viz B 18, B 34.
1 /nevěřící/ u Hérakleita? Proč ne! Není důvěra dobrá k projití rozpory (viz B 10) k jednomu?
Viz B 33.2 !
1-2 To by se čekalo o běžných lidech, "pollús" místo "apistús" !
2 Souvislost slyšení a mluvení. V tomto pořadí !!
2 Právo slyšet a mluvit je výsadou dospělého svobodného občana.
viz B 25 = moros
Mat. shrnutí kontextu u Klémenta:
V polemice proti markiónovcům a jejich nenávisti ke stvoření cituje Kléméns řecké autory, kteří hovoří o bídě a pomíjivosti tělesného života a "zdánlivě pomlouvají vznikání", bezprostředně po B 20 následuje Empedoklův "pláč a naříkání nad "nezvyklým místem" a tím, jak se živí proměňují v mrtvé, Sibyllin povzdech na "smrtelnými a tělesnými" lidmi, kteří "nejsou ničím", Theognidovy verše, jak je lepší se vůbec nenarodit a když už, tak co nejrychleji umřít apod.
1-2 Alternativní rozčlenění: Ti, kdo se zrodili, chtějí žít
a mít smrt, či spíše odpočívat,
by dávalo chiasmus.
B+W: první slovo = genomenoi, poslední = genesthai
Mullach považoval "či spíše odpočívat" za Klémentovu vsuvku.
Smrt vzniká z touhy po životě!! (Po pohlavním životě jako vrcholném projevu života na cestě ke smrti.)
Viz B 20, B 25, B 26.
1 vidíme = horeomen je ambivalentně postavené uprostřed výroku, ale zde to nepůsobí nápadně a samozřejmě je v překladu opakujeme na dalším řádku.
1-2 chi: smrt , bdíme (bdíce) - spíme (spíce) , sen
Smrt se má ke snu tak, jako bdění ke spánku !!
Vazebné vztahy chiasmu propojují uskutečnění (1) a možnost (2); podobně jako v závěru B 1.
1 Mysterijní kontext?
2 Nečekaně realistické.
Diels předpokládá pokrač. - nadbytečně.
Dorhomady: moc veselého toho ve skutečnosti nevidíme
zahlédnutá smrt je skutečnější než sen
(propojuje směry ve vztazích vědomí, bdění, spánek, smrt)
Není zahlédnutí smrti znakem skutečného probuzení ? !!!
Viz Eurípidés (DL IX, 11, 73):
Kdo ví, zda život neznamená mrtev být
a zda se lidem nezdá smrt být životem?
viz B 101 prohledal jsem sebe sama
Kléméns cituje při charakteristice svých Strómateis. Pak dodává:
"Avšak ti, kdo náležřejí k vskutku zaltému rodu, ti v málu naleznou mnoho, když dolují to, co jim je vrozeno." (viz Hésiodovo zlaté pokolení Opera et dies 109 n.), viz gnóstické "pokolení")
Jsou hledči zlata obrazem filosofů nebo protikladem k nim? U Klémenta to druhé (kupodivu valentinovsky vůči filosofii). A jakákoliv funkčnost toho prvního výkladu (obraz filosofů) předpokládá účast v tom druhém (mýtickém, gnóstickém). V polemice s Valentinem o tom, že zlato se z nás musí teprve přesít a vyčistit (Stromata II, 116, 2):
"Proste a bude vám dáno, říká těm, kdou jsou schopni vybrat to nejlepší sami ze sebe."
1 viz B 101 (zatím hledají, Hér. už našel sebe sama!), ... (hledají "platidlo" - směnu - veškerenstva!)
2-3 chi: mnoho , prokopávají - nacházejí , málo
2 oryssúsi = také pohřbívat
1 Diké je také bohyně, dcera Dia a Themis.
Číst podle Syllburga!! = Neznali by...
Hoeschel = Nebáli by se...
2 Pro Klémenta: tyto věci = hříchy (a la Pavel), po citacích Řím 3,20; 5,13; 7,9 a 1 Tim 1,9 "Spravedlivému není dán Zákon.
Viny dávají poznat Diké! (to už asi není Klém.)
viz B 25 = smrti, viz Naas.trkatát
Asi citát nějakého úsloví.
Arés = muž. Ctí mužně zemřelé.
viz B 24 = ctí mrtvé, viz Naas. trakt.
chi: smrti , vznešenější - vznešenější , úděly
Aliterace na mí.
Podoba slov pro smrt a úděl. Obě mají ale skoro stejný význam!
Moros = smrt, osud, los, záhuba. Moira = úděl, podíl, osud, los, právo, smrt.
Viz Platón, Kratylos 398b-c:
Dobře praví Hésiodos i mnozí jiní básníci, že když zemře někdo dobrý, má veliký úděl (moira) a stává se daimonem ... podle názvu pocházejícího o rozumnosti (fronésis). V tomto smyslu tedy tvrdím i já, že každý muž, který je dobrý, je daimonský i za živa i po smrti a že je správně nazýván daimonem.
Mat. shrnutí Klémentova kontextu:
řeč je o zmužilosti a udatnosti v zápase proti mocnostem temnosty a smrti. Bezprostředně předchází citát z Aischyla, podle nějž "tomu, kdo se snaží (v boji(, patří, jako plod té snahy, od bohů sláva" a následuje Eurípidovo "jak by byl otrokem někdo, komu nezáleží na smrti?"
1-2 Ambivalentní vazba "pro sebe, heautó" k 1. i 2. řádku.
Překládáme v obou řádcích. "si" v 1. řádku je překlad za heautó !!, protože haptetai s akuzativem je tranzitivní.
1,3,5 trojí haptetai
Pokus o výklad složité velké chiasické struktury je v komentáři.
Parafráze Klémentova kontextu (Mat.):
To vůdčí zůstává nezměněno, neboť do něj nikdy nevstupují myšlenky od něj odlišné, ani se nemění s fantasiemi, sny, v nichž by se zobrazovaly denní pohyby ... aby duše ani ve snu nepodléhala vášním a zůstala neposkvrněná. Fantasie vzniká vazbami k látkovému.
Viz závěr Klém. uvození zlomku B 16 o noci ozářené logismem.
Kléméns těsně před tím (Strom. IV,141,1):
To, co se říká o spánku, se týká i smrti. !!
U Klémenta ve vztahu k 1 Thess 5,6b-8:
Nespěme tedy jako ostatní, nýbrž bděme a buďme střízliví. (Pak v hymnu kompletáře!) Vždyť ti, kdo spí, spí v noci.. My však, protože náležíme dni...
(Pak u Klémenta hned navazuje tato citace B 26.)
Diels (možná nadbytečně) upomíná na fakule neofyty (I, 164).
Spánek, probuzení, uhlíky ohně - Hérakleitos A 16 /1.130
Viz B 88 !
viz B 21 - smrt je cokoliv, B 30 - svět, B 88 - totéž uvnitř, B 89 - pro bdící je svět;
Kléméns cituje ve Strómateis jako hlas proti vyhýbání se hříchu pouze ze strachu před trestem nebo v touze po odměně. I pýthagorejci znají dobrou naději pro dobré a špatnou naději pro špatné. (agathé elpis viz Faidón 67b/c = Proto se ten odchod nyní mi uložený děje s dobrou nadějí..., kaké elpis viz Ústava 330e) Tvrdí, že ti, kdo filosofují, mají nadějný konec.
Viz též Protr. 22,1 v uvedení B 15.
2 dvojí zápor
úk elpontai jako opak haptetai v B 26 !
Kléméns spojuje asi dva původně různé Hér. výroky v jednom pásmu. Rozděluje Kahn i B+W.
1 dokeonta chápe Klém. = pseudofilosofové, tedy pejorativní, i když patrně jinak váže význam ?!
Ironie nebo ne? Je nejváženější člověk, ho dokimótatos, blbec nebo ne?
Hříčka dokeonta - dokimótatos.
Poznávat a střežit jsou tradiční úkoly soudce (vůči zákonu).
Podvody a klamy - viz C 1.24
viz B 66- oheň vytříbí a uchvátí
Klém. dovětek (podle Mat.) o Hérakleitovi:
I on znal totiž očistu těch, kdo žili špatně, (a to) skrze oheň, dozvěděv se o tom z barbarské filosofie (od Židů); onu očistu, kterou stoikové nazvali ekpyrósis.
Klémentův kontext: podvojnost esoterních a exoterních nauk, pro lid a pro nejlepší. Cituje B 29 hned po B 104, což docela dělá dojem souvislého textu! Zařadit takhle v edici !!!
1 Zvláštní plurál aristoi, není pejorativní.
1 Vybírají si jedno nebo protiklady (Strom. IV 50,2) ? Podle chi: jedno.
1-2 chi: všeho , jedno - nejlepší , pomíjivostí
2 Archaická (epická) představa, že sláva přetrvává, že není pomíjivá.
3 Běžní lidé, hoi polloi a sycení.
Po citaci B 29 následuje u Klém. citace Démosthéna (de cor.: měříce blaženost břichem a oplzlostí) a Parmenida B 1.29.
Viz Thalés A 1, 35 !
1 Viz Empedoklův Sfairos?
Chrýsippův kontext !!! Je v kom. a v kontextu Klém.
Mat. shrnutí kontextu u Klémenta:
Jak řekové pochopili to, co říkal Mojžíš, přirovnání Hérakleita a Empedokla pokud jde o obnovu po návratu v oheň (104.1). Pak parafráze Chrýsippovy Fysiky 590 Arnim.
Stromata V, 9, 4 - stoický termín v souvislosti s Hérakl.
Stoikové tvrdí, že kosmos, který je idiós poión (specifickým způsobem utvořený), znovu povstane.
1 Stejný pro všechny, v Plútarchově verzi "tento" je podle Chr. bůh mimo (před) expanzí do mnohosti, takový je i jakožto správce a řád či jednota mnohosti.
2 ironie.
Simplikiův dodatek (ale je věčný) odpovídá Chrýsippově referenci.
3 rituální formule (o bozích) s aei za byl, které se co do smyslu váže ke všem 3 jejím čelnům.
Celý řádek se ambivalentně pojí k předchozímu i následujícímu!
Narážka na něj (i na vazbu aei) v 1.1. - Opakem jsou nechápaví lidé.
4 aeizoón pyr: božská titulace ohně, viz aión v B 52! Zeus? (Hádés? - Zeus Krétagenés je obojím)
5 obě slovesa dohromady vypovídají o aeizoón.
opakovaně metra: Diké! (v souvislosti se zpět se navracející harmonií, následným vychýlením na opačnou stranu, by tomu odpovídal i Apollón; dále Řeč a s ní Hermés, i v erotickém obraze vzplanutí a hasnutí).. ???
metra ´Ak plurálu:
A resoectus: s ohledem na míry
A temporis: v mírách /Robinsosn, Marcowich/
Sloveso má zároveň aktivní i pasivní význam, metra má význam plurálu i singuláru!
Doslovně: vzněcující míry a zhasínající míry !!! (jen TV)
metra viz B 94
Rovnováha v ustavičné proměně, věčném životě. Oheň se proměňuje a tím vše vzniká, mění se a zaniká - viz B 77A.
Metra zde připomíná Anaximandrovu rovnováhu, symetrii (viz Anaximandros B 1). Oheň ji "narušuje" svým vzplanutím, ale právě rytmem vzplanutí a hasnutí ji uskutečňuje.
V malém se děje v mračnech: A 14 /1.
Střídavý svět - viz A 10 /2.
5 paralela v A 10 /4.
Viz C 1.4, C 1.5, C 1.9, C 1.10
viz B 61 o nejčistší a nejposkvrněnější vodě moře.
B 90 směna ohně / zlata, B 67 bůh.
Střídavý svět - viz A 10 /2.
3 Obraty ohně: 1. obrat je "horní, sestupný," směrem k moři. Další je obratem ohně prostřednictvím obratu moře (dolního).
4 Kahn: 2. obrat ohně = 1. obrat moře
Místo blýskavice by se zde očekával u Hér. výpar a u jiných vzduch, viz níže 5.
7 Moře jako semeno uspořádání kosmu ?!
Opravdu asi odtud začíná vzestup, zde je místo dolního obratu. Země je už začátkem vzestupu,
je pevná - a blýskavice je možná světský oheň ve vzdušném prostředí (blesky s vichřicí).
Moře jako nejstarší počátek a zbytek prvotní vlhkosti - Anaximandros A 12, A 27 /3.
9 Kahn tento tradičně (Diels) uváděný Chrýsippův dovětek k předchozímu s další citací odděluje jako samostatný zlomek (referát + citát).
11 ve vztahu k B 31.4 : moře se obrací (v zemi a blýskavici) tím, že se rozlévá a poměřuje, metretai, viz B 30.5
11-12 Poměřuje se vůči logu - věčně platné řeči? - který byl dříve, než (tímto obratem moře, to
jest 2. obratem ohně) vznikla země.
Logos je zde asi poměr, viz předchozí půl na půl země a blýskavice.
Gramaticky je podmětem nejprve moře, pak logos, ale významově je podmětem stále oheň.
12 Kahn (s konjekturou, ale je to možné i bez konjektury): Než se stal zemí - myslí oheň.
Mohlo by se také číst: Než se stalo zemí - myšleno moře. Podle toho, zda vezmeme za podmět
moře, nebo zda podle významu dosadíme oheň.
Viz B 65 (vzplanutí); A 10 /8; A 10 /9; A 13 /2, A 14a.
Viz C 1.10 ! (včetně analogie moře a břicha)
1 hen to sofon, viz ...
2 ambivalentní vazba múnon !
3 pořadí: nechce i chce
být zváno = legesthai
Zénos, genitiv archaické podoby Diova jména, názvuk na život.
Jméno - význam trochu jako u gnostiků (EP), důraz na podobu Zén a zóé, zóein.
theló = také "jsem schopen (mám vůli, povoluji k)"
!!! Verze překladu: není i je schopno být zváno... !
není i je možné je nazývat !!
Klémentův kontext: citace řeckých výpovědí o jednom bohu ve srovnání s křesťanským pojetím.
"Jak vím, i Platón (Kratylos 396 B) svědecky potvrzuje to, co píše Hérakleitos: B 32"
U Klémenta hned následuje B 33 = Zákon, také vůle...
Diels: nechce být nazýváno vulgárním Diem viz Xenofanés B 23, což je u Klémenta (V, 109) přímo uvozeno jako příklad toho, že Bůh je jeden a netělesný.
Viz Thalés A 1, 35 !
"Příslib definice".
1 zákon - viz "všechny lidské zákony jsou živeny jedním božským" ...
zákon - viz B 44 "lid o nějmbojovat jako o hradbu"
2 peithesthai souvisí s pistis. Doslova ale: jsem přesvědčován.
s Dat. - důvěřuji někomu, i důvěřuji něco
s Ak. - důvěřuji v něco, důvěřuji ti v těchto věcech
Není s Gen.
2 jednoho, viz B 32.1.
Matyáš: Zákon je mimo jiné poslušnost vůle Jednoho. (Dr. práce, str. 37)
Viz Král Oidipús, str. 227-9;
viz Sofoklés, Oidipús 865n.:
výsostné zákony, porozené v nebeském éteru, jejichž jediným otcem je Olymp. Je nzplodila smrtelná přirozenost muže, ani je neuspí zapomnění. Bůh v nich je mocný a nestárne.
Viz Sofoklés, Antigona 450n. "nepsané bezchybné boží zákony"
Viz Platón, Zákony 716A: Diké, "která trestá všechny, kdo opouštějí božský zákon".
Zákony obce mají hledět k "pravému zákonu" (nomoj clhq»j - Zákony 836E).
Klémentův kontext: Kdo má uši k slyšení, slyš!"
1 Nechápaví viz 1.1
nechápaví uslyší viz 1.2-3
2 viz neumějí naslouchat ani mluvit
3 odkaz na úsloví (jejich vlastní?) nebo na nějakou věštbu??
fatis: věštný výrok, zvěst, úsloví (přísloví), viz latinské fama (+ zpráva, reputace)
TV: orakulum, znamení, hlas, pověst, jméno, běžná lidská řeč
4 úsloví? (jako česky: duchem nepřítomni = a-xynetoi)
4 rkp Klémenta: odcházejí. = Odkaz na průběhovost a odcházení všeho mnohého a porměnlivého (a la "přichází i odchází? = B 91)?
Eusebois však cituje z Klémenta! Možná tedy bylo apišnai původně.
Klémentův kontext: Jsou důvody k tomu, abychom se zabývali řeckými naukami, neboť: B 35.
Zdánlivý rozpor s kritikou mnohoučenosti B 40, B 129 a nízkým ohodnocením zkoumání, historiá.
1 Začíná to jako osudový nebo věštecký výrok o nějajé nevyhnutelné nutnosti.
2 nutnost mnohých /věcí/ je vyslovena pozitivně, jako úkol, ale je to asi nutnost setupu, cesta skrze mnohost, jako ji v B 31 prodělává oheň, jak je v mnohosti přítomný věčný božský svět.
Viz paradoxně B 129, ale zde chybí pro cestu vzhůru sestup.
2 Akuzativ filosofús andras s infinitivem.
asi normálně překládat, protože o filosofech se nejspíš ještě dost dlouho nebude mluvit; ani Hér. nějakou filosofii nebo filosofy nikde jinde nezmiňuje.
histór = znalec, soudce (znalec zákona, zná zákon a tedy umí posuzovat)
polyhistór = od jiného kmene, totiž poly-isémi, participium isas = vzdělaný,
od toho Polyhistor (už Strabón, Josephus, Plútarchos, Kléméns)
Klémentovo uvození:
Hérakleitos je ovlivněn Orfeem, když říká: B 36.
Koloběh živlů a duše (na místě vzduchu!)
1 viz vlhnutí, rozkoš(cfr. B 77)
2 viz obrat moře v B 31, viz zkušenost deště a vsáknutí, nebo zkušenost usazenin.
3 studánky, vypařování
4 vypařování, viz B 12 - že by duše opravdu vznikaly vzestupně vypařováním z proudů vody? = obraz početí?
Viz B 45 (duše bez hranic), B 77 (vlhnutí a rozkoš), A 15, A 17 (sourodá s duší veškerenstva).
Ozvěna B 13 v podobě relačního výroku.
2 doslova: drůbež se myje v prachu.
Pokud by to byla realistická reference, pak by rekonstrukce byla asi:
Thalés se první zabýval astronomií.
Hledání prvenství, typické pro doxografy. Připisování Thalétovi čehokoliv, i když zrovna s astronomií to může být realistické.
Astronomie/logie, jako gastro-, eko-...
Viz ale B 105.
Verše 1-2 připisuje Díogenés přímo Hérakleitovi, dokonce jako verše (padělané).
2 narážka na etymologii jména Bias = síla? Mohlo by to být pravé?
5 nejznámnější jeho výrok, který patrně Hérakleitos přejímá - viz verze Klém. B 104, ...
5 většina = hoi pleistoi, řecky je plurál! Pro Hér. samo osobě pejor.
Kritika mnohoučenosti.
1 Paradox: Mnohé učení (o mnohosti) nenučí...
1 rozum zde = nús, viz axynetoi. S rozumem je xynon, ne mnohost, kumulace.
Viz B 1, B 104, B 114, A 16 /1.128
2-3 chiasmus dvou filosofů (spíše zkoumatelů) a mytologa/historika všichni z nich vědí mnoho
Pozoruhodné zařazení "filosofů", zvl. Xenofana, který mluví o jednom, viz Xen. ...
Že by nadávka kvůli deklaraci vlastního žánru? Pak: ne zkoumání, ani mytologie nebo historie.
Hésiodos a Hekataios - viz A 23
1 hen to sofon, viz B 32 (= i ne = Zén), věčný božský svět B 30 ?
2 gnómé - viz B 78; epinoia v A 10 /6
2 kybernésai, bez vynaložení síly, jako blesk v B 64, kde ovšem oiakizei.
2 nesrozumitelný text, každý nějak konjekturuje (Diels) nebo něco nečte (Kahn)
hoteé chápeme jako ztracenu (nečitelnou) atributaci důmyslu
Možnosti s hoteé:
I. Vynechat: vědět, že důmysl řídí všechno skrze vše
II. Chápat jako nesrozumitelně poškozený přívlastek nebo doplněk důmyslu - ANO
II. Diels: poznat důmysl, který řídí mvšechno skrze vše
(hoteé = archaismus za hétis, pak ekybernése = konj. aor., gnómický)
Viz Thalés A 1, 35 !
Viz C 1.4, C 1.10.
Zase nadávání, taky pro určení žánru: Hér. nepíše epiku ani lyriku.
1 Proč vyhozen ze závodů? Pro větu Kéž by mezi bohy a lidmi zanikly sváry, viz A 22
Určitě ne pro běžně předhazovanou nerozumnost, nemravnost a svárlivost bohů (Theagenés).
2 rhapizesthai - Homér má být ztlučen holí, odznakem rhapsóda! Jeho projev se má obrátit proti němu.
3 Proč Archilochos? Že je slavný lyrik? Ne pro údajnou obscénnost (viz Od m. k logu).
Asi pro báseň o štítu (útěku z boje) ?
Nebo spíš pro smýšlení - A 16 /1.128, B 17 (u Archilocha bez záporky před froneúsi !)
Hybris jako postrach řecké kultury a zbožnost. Je zcela zničující.
Podoba slov hybris a hydór? pak: vlhnutí se třeba obávat více než ohně: smrt ve zpupných vášních je zlem, nikoliv sublimující opouštění.
Ironie "hasit vlhkost" spíš než oheň, hasit ji ohněm: hasit touhy rozžehnutím ohně!
Nebo jen stoická moralizující relace vůči světovému požáru?
zákon viz: viz B 33 "také důvěřovat vůli jednoho"
1 lid = démos, viz B 104
bojovat = machesthai, běžný obraz zápasu na běžné úrovni
2 úsloví, příslovečně
zákon jako hradba proti bezpráví
ohražený prostor jako obraz uspořádáné části ve vztahu k celku skrze zápas, spor.
TV - možný význam: bojoval za zákonem (= v mezích zákona), za nímž se rodí, jako za hradbou.
Viz C 1.24
1 exeuroio by byl optativ možnosti (tak Diels, Kahn)
1 narážka na mnohoznalectví? asi moc ne. Spíš o nevyčerpatelnosti hledání tvaru duše.
2 přitom = za chodu = ión: pohybemn se nenalezne?
3 dokonce má logos, který sám sebe množí ...
Viz B 36 (smrt duše ve vodě), B 77 (vlhnutí a rozkoš), A 15, A 17 (sourodá s duší veškerenstva).
oiésés = starší slovo pro mínění, zdání (ped a vedle doxa). Užívá je ještě i Platón a vyjímečně i hellénističtí autoři.
domnívavost je z Jungmannova slovníku
posvátná choroba = normálně epilepsie, krok mimo vědomí, zde taky nemoc z (vlastní) posvátnosti, z posvátnosti mínění, co "se má".
Gnomologimu Vaticanum 753, Nr. 294 připisuje první část Epikúrovi.
zbrkle = eiké = ledabyle, nahodile. Oproti tomu význam v B 124 ?
řečtina má dvě slova pro luk: tOxon, biOj.
b…oj, bios= způsob života, živobytí
Protiklad činu (díla, působení) a jména je vysloven souřadně, není nutně proti významnosti jména, jenom upozorňuje, že zahrnuje i vlastní protiklad.
Jeden se jedním stává teprve tehdy, když je nejlepší. a la gnostický význam.
bezpočet = myrioi = 10 tisíc
Má paralelu v A 6 /9. Viz řeky v B 12 !
1 o řekách se dá i nedá říkat, že jsou tytéž
2 o nás také ne, neboť jako každá přirozenost jsme podobně proudící a uplývavé povahy.
viz B 91 a zvlášť Plútarchovy vsuvky tam, i elegické distichon Grégoriovo tam.
Viz C 1.5
úvod = chiasmy ?? nebo 2 triády protikladů?
Logos! viz B 31 ! Osud je řeč - A 8 /1.
8 je nutné číst jako Akuz.+Infin. (akúsantas homologein)
9 Podle Millerovy konj. jako Diels i Kahn, einai
Viz C 1.11
Je to celé o oscilacích, jejich postupu do vyrovnání opakem a o rovnováze !
1-2 doslova: Nechápou, že ačkoliv se neshoduje, přesto spolu souhlasí
1-2 Radek navrhnul přirozenější překlad:
Nechápou, jak to spolu přes svou rozdílnost navzájem souhlasí.
(předpokládá neznámý zamlčený podmět)
1-2 Kahn: Nechápou jak spolu nějaká věc souhlasí, i když je rozdílná
1-2 Diels: Nechápou jak to spolu souhlasí, i když je to rozdílné
1-2 my zatím: Nechápou, jak něco neshodného samo se sebou souhlasí (i Mat., resp. ambival. postavení zájména).)
1-2 Návrh: Nechápou, jak spolu něco přes svou rozdílnost navzájem souhlasí
1 viz nechápající, xynon ... - jsou mimo celek, mimo srozumění protichůdnostem
2 ambivalentní postavení slov "samo se sebou = heóytó" !!!
Možnosti čtení: něco, co je samo se sebou neshodné, souhlasí (s něčím?)
neshodné souhlasí samo se sebou
významy se tady moc nerozbíhají
3 harmonie, která se obrací zpátky = palintropos harmonié: chvění struny, tětivy (postupně se ale tlumí, má to taky na mysli?).
3 palintropos samo je podle překladatele Loebelovek "vychýlení (tětivy, struny) do opačné strany" (Radek): překlad: vychýlená harmonie, rozkmitaná harmonie !!
LSJ: odvrácený (třeba pohled), vracející se zpět (z války), střídající se na druhou stranu (o naději), /tú daimonú/ = proměnlivost božstva, u Hérakl. = způsobený protikladným napětím (což je ovšem pod vlivem palintonos)
Významy u Plútarcha: komplementarita (doplnění) opakem, protiklady v lidských poměrech... (Radek)
3 luk a lyra - nástroje Apollóna, luk i Artemidy!
znaky protikladu zápasu a hry, oba na stejném principu, jen verze téhož
viz skrytá harmonie
nejkrásnější harmonie
Paralela v Plútarchově De tranquill.animi (O klidné mysli) v Stiebitzově překladu:
Zpět obrácený je totiž soulad světa jako u lyry a luku.
(kontext: Zlo nikdy není odloučeno od dobra !!!)
Paralela v De Iside: Eurípides, B 124, viz Sváťa: Jak v celém světě, tak i v duši tvé, je dobro se zlem fest prorostlé.
1 aión = věk, věčnost, životní tekutiny (viz Onians), život pro souvislost s pyr aeizóon a s Zénem, osud?
Kléméns Alex., Paedagogus I, 22, 1:
-W tÁj fron…mou paidi©j, gšlwj [ka^] di' OpomonÁj bohqoÚmenoj ka^ oforoj ? basileÚj.
'Agalli©tai tO pneama tîn ™n Cristu paid…wn ™n OpomonÍ politeuomšnwn ka^ aUth 1
qe…a paidiL.
ToiaÚthn tin¦ pa…zein paidi¦n tOn ~autoa D…a `HrLkleitoj lšgei.
T… g¦r Yllo eUprepťj orgon sofu ka^ tele…J A pa…zein ka^ suneufra…nesqai tÍ tîn kalîn OpomonÍ ka^ tÍ dioik»sei tîn kalîn, sumpanhgur…zonta tu qeu;
1 aliterace
1 jaká je to hra? astrologické souvislosti? Osud. Viz B 124. Viz Tatianos!!
2 království = svět? náleží Zénovi, rodícímu se bohu
chiasmus ?: aión = království ?
Viz zanechání obce nedospělým! - B 121
1 je otec a král, neboť všechno vzniká sporem, B 80
2 předvádí - aorist překládáme jako gnómický (Radek), je to tak stále
verze překladu (Matyáš): předvedl, o skutečném minulém zápase
2-3 chiasmus !
3 reálný výsledek války nebo politického zápasu,
ale není to zde míněno tak, že padlí se stávají bohy, přeživší poražení otroky a přeživší vítězové lidmi, kteří jsou ale vůči bohům v podobném vztahu jako otroci vůči nim samotným?
Viz A 16 /1.128 kde u Homéra je v této roli Zeus.
harmonié - význam spíše: spojení, pouto !!
nezjevná
Radkův překlad Plútarchova kontextu.
Zvláštní empirismus v Hippolytově podání.
1 Výčet 3 ctěných schopností zahrnuje vedle 2 smyslů i učení, mathésis.
2 Nad co všechno? Nad mínění? Nad tradice? Jak jde úcta k učení s kritikou mnohoučennosti?
3 Konfliktní s B 54 aj., kde nezjevné vládne. Ale možná vládne silou zakoušení a myslitelnosti, zatímco to, co zde Hipp. referuje jako "nezjevné" jsou nějaké výmysly údajně učené meno duchovní.
Viz pochybnost o náležitosti vnímání a zakoušení běžných lidí a nechápavých, B 1, B 56.1 ...
C 1.23
Oběžná vyprávěnka předpokládá podání o slepém Homérovi.
1 Pouhý plurál lidé je zde pejorativní.
Pochybnost o tom, jak poznávají dokonce i zjevné věci.
3 Buď ironicky, nebo nemá příliš mínění o moudrosti Řeků
4 děti přelstily moudrého, byl na tom tedy jako opilec ze zl. B 117. Viz i B 52. Děti se nestydí za chytání vší, motiv blízky TomEv.
vši = ftheira, podobné jako ftheiró = hubím, kazím, zabíjím (tradiční etymol.vulg.)
děti "hubí hubitele", předzvěst "negativní logiky"
6-7 Negativní logika !! - psi B 97
(ironické chi vztahy?)
"Dokážeme uchopit": chápeme myslí i rukou
6-7 plurál: ty (věci-vši), které...
Překlad = 1 z Radkových verzí
Viz C 1.15 !
1 gnafeios = ostnatá štětka, kterou valchář myká vlnu (Kahn, prý ji i viděl v Řecku)
najít někde, jak vypadá mykací stroj postaru (v Ot.slov. není).
Cesta: křivá a rovná = jedna (a táž)
3-5 pohyb po spirále
Cesta nahoru dolů ...
Příklad struktury obousměrné orientace.
Jde opravdu o jednu cestu "nahorudolů", o totožnost, která se nedá vypovídat o uplývající řece (jen dolů!), nýbrž o celku, a tím pádem prostřednictvím zdánlivého protimluvu.
viz počátek a konec na kružnici
Viz C 1.5
O mořské vodě se vypovídají tři dvojice protikladů, z nichž první je paradoxní.
Také doklad toho, že mořem rozumí i mořskou vodu. Viz B 31.
1 kvasidefiniční struktura
2 viz očišťování mořskou vodou i její vnímání jako nečisté
nejšpinavější = doslovně nejvíce poskvrněná, náboženský výraz
Viz C 1.10
Dva chiasmy za sebou po dvou řádcích.
1 Zdánlivě šokující výrok, ale stačí si vzpomenout na hroby bohů (a co teprve héroů).
dál se ukáže jak jsou smrtelní: žijí smrtí smrtelníků - viz řádek 3. "Když člověk umírá, rodí se bůh" ((Odkud to je?))
2 Zdánlivá náboženská samozřejmost, ale Hér. to míní ve vztahu k předchozímu a v cyklu. Jak? viz ř.4: jsou mrtvi životem smrtelníků, umírají v jejich prospěch, zrození člověka je smrt boha. není to v nějakém smyslu orfické?
3-4 doslovně: žijíce smrt oněch,
mříce život (živobytí, způsob života) oněch.
Prostě vždycky jedni žijí smrtí těch druhých a ti jsou mrtví jejich životem, jako kdyby se v tom střídali, jenže asi jde o jednu cestu nahorudolů; jde právě o jednotu těchto vztahů a ne o historii převtělování! (Není v tom rozdíl od údajně orfických nauk?)
Viz C 1.5
viz Platón, Kratylos ve schol k B 25 !!
Hippolytův kontext:
(Hér.) hovoří o smrtvýchvstání tohoto viditelného těla, v němž jsme se zrodili, a věděl, že původem tohoto zmrtvýchvstání je Bůh, neboť hovoří takto: "B 63".
Hippolytos to musel chápat NE jako proti bohu, nýbrž jako "díky čemu, komu, Bohu".
Kahn: Hippolytos zde spatřuje odkaz na zmrtvýchvstání při posledním soudu.
Nerozumí entha d´ eonti.
I sloveso je zde překvapující, totiž povstat jako povstalec (tak i u Hérodota).
hippolytos co do smyslu vynechal "ep".
1 epanistasthai = potom se postavit, vystoupit, zdvihnout se, povstat, ustoupit
1 Podle jakého dokladu čte tradice, že bohu? (dokonce starší konjj.)
1 entha = tam, tu, zde, sem, odtamtud, tam a zpět, sem i tam, tehdy, tenkrát, kde, kam, kdy. S participiem "jsoucímu" by mohlo být: tam, tu, zde
1 dvě cesty výkladu:
tradiční = výzva k zápasu s nějakým bohem tam, nejspíš s Hádem.
bez této opovážlivosti: tam jsoucímu ustoupit (??) - nezdá se být zápasem
Odtamtud vystoupit ve prospěch jsoucího (??)
? Nemůže dativ eonti mít význam adverbia?
Pak by: Tam (zde) se pak skutečně zdvihnout
? Nebyl by možný překlad:
Předstoupit před boha, který je zde, a ... - tohle by bylo zajímavé !!
2 fylakas = asi utržený Akuz. od vazby s Infin. (: ...abychom se postavili ... a stali se...)
2 viz muž daimónský u Platóna !
Co může znamenat postavit se proti Hádovi, nemá-li to být pustá a marná hybris? Zdrženlivost? Projití vším hádovským bez úhony, totiž nikoliv nezadat si, ale zahrnout to jako jeden z pólů životní cesty?
Diles: Hér. navazuje na tradici Héroů (viz B 24, B 25), ale přidává význam ohně duše, kromě něhož je vše, co zůstává po smrti, bezcenné (viz B 96 - mrtvoly).
Diels odkazuje na znovuzrození neofyty.
Diels: sloveso samo předpokládá jako podmět boha, proto jsou konjj., které jej doplňují do textu, nadbytečné.
Diles: Podle Fränkela k sobě patřily zlomky B 64 a B 66 a stály v tomto pořadí za sebou. Fränkel jinak řadí pasáže rkp, podle něj i Marcovich,
3 řídí = oiakizei: archaismus: kormidluje, řídí opratěmi: nevynakládá sám energii na pohyb. viz Platónův vozataj ve Faidrovi.
Patočkův heideggerovský výklad o okamžiku a čase. Je hezký ale ne hérakleitovský.
Zén, ale může zabíjet! (Semelé)
3 Pindaros, Incert. fr. 146.1-2:
par pnšontoj ¤ te keraunoa
Ygcista dexi¦n kat¦ ce‹ra patrOj
4 spravuje = kateuthynei: pokud bychom viděli souvislost s přímou cestou (eutheia) v B 59.2, pak bychom mohli výraz považovat za Hérakleitův a překládat "narovnává".
Rovná cesta ohně vzhůru? Přímé propojení nebe a země v blesku (viz Semelé)?
Blesk je sám klikatý!
2 viz zlomky o konzumentech
obojí je zahrnuto v bohu, viz B 67 !
3-4 uvedené výrazy jsou Hérakleitovy, ale jejich pospojování asi ne
Pokud bychom četli spojení jako skutečný referát (alespoň), pak neumíme rozhodnout, zda řádky 3-4 číst jako chiasmu (nasycení by odpovídalo veškerenstvu a nedostatek jednomu, asi jako nasycení mnohostí a nedostatek vztahu k jednomu) nebo ne, což dává opačné pochopení (nasycení odpovídá jednomu a nedostatek všemu, asi v tom smyslu, že pouze jedno nebo duše může proměňovat i proměňovat se - viz B 84. 1- a přitom odpočívat, zatímco všechno trpí nedostatkem, tím, že každé přirozenosti něco chybí, viz B 126b).
Paralela na dalším místě u Filóna mluví asi pro druhou možnost, neboť způsob propojení vylučuje chiasmus. Tedy: nasycení odpovídá ekpyrósi (konzumenti po ní nevědomě touží, ale realizují ji chybně, takže dělají její opak), nedostatek odpovídá rozvržení v kosmos (asi skoro jako úpadek nebo aspoň rozředění).
Půjde spíš o tu jednotu obého v bohu, zatímco u lidí obojí vypadá bídně.
Diles: Podle frankla k sobě patřily zlomky B 64 a B 66 a stály v tomto pořadí za sebou.
Radek: Oheň svým příchodem všechno ...
2 vytříbí = krinei: rozliší, rozsoudí; lékařsky: rozhodne nebo přivede ke zvratu
zachvátí = katalépsetai: pojme, ( NE odhalí!), zachvátí, usvědčí (soudní význam!)
viz krinomenon pyr, Empedoklés B 62.2 (Diels: Oheň, který se sám rozděluje")
Viz A 10 /3 (všechno se stane ohněm)
1 kvasidefiniční
viz Philodémova paralel zde
viz Philodémova paralela u B 80
Cyklický oheň je věčný bůh v A 8 /1, A 13 /2. Viz B 31.
2-5 souřadný výčet 4 dvojic opozit uspořádaný do 2 chiasmů za sebou
v pořadí dvojic se asi stupňuje "obecnost", dosah významu
7 překládat hútos jako "tento" nebo jako "ten zde", totiž s ohledem na entha v B 63 ?
výkladově: hútos je tento ve významu ten zde, ten, se kterým máme co do činění
6-7 Kdyby překlad zahrnul Hipppolytovu vsuvku:
veškeré protiklady:
Tato Mysl se
proměňuje právě tak, ... !!
Text stojí na totožnosti rodu slov theos a nús.
proměňuje - viz A 6 /8.
8 Diles doplňuje oheň do textu - zbytečně - ale se zajímavým odkazem na
Pindaros, fr. 129
a"e^..qÚmata meignÚntwn pur^ thlefane‹
Pindaros, Thren, fr. 129.11
8-9 chiasmus
9-10 je jasné, že je řeč o ohni nebo v ohňové metafoře, nikoliv o rozumu nebo o duchu ve smyslu nús (kouře jsou v oblasti pneumatu). Nemohla by ale mysl - nús ! - být tím, co do sebe pojímá různé jednotliviny a podle toho kouřovatí a má pocity?
9 smísí se = symmigé ! řada analogií u Empedokla, taky Anaxagory
9 thyó = obětovat zápalnou oběť, od toho pak obětovat, jakkoliv; oběť, thysia.
10 nazývání se podle smíchání, viz Zénovo jméno
má nesmíšený bůh jméno?
10 vůně = hédoné = (doslovněji): libost, příjemnost
Verze:
Kdo je Philod. (= Filodémos z Gadary?), a co je to za edici, kterou cituje Diels? = Crönert ?, asi ne, podle jeho (asi W. Crönert) revize Philod., Incert. papyr. jenom Diels cituje. Editorem Philod. je asi nějaký pán od G., že by třeba Gomperz ? (docela možná jo T. Gomperz)
Viz B 12 (duše jako výpar), A 11 /2, kde se výparem živí hvězdy.
Viz A 20.
Tertulliánova verze prý (Diels) má ve svém příkladu na mysli vodní varhany Archimédovy konstrukce.
1 Doplňujeme "posvátné obřady", neboť z Jamblichova kontextu nelze rozhodnout, zda jde o mystéria nebo o oběti.
2 kontext u Jamblicha: stasis tón fallón, doplnit !
3 exakeomai (jak je nyní v textu) = zcela vyléčit, utišit, LSJ odkazuje na toto místo
Radek, Kahn: Celé uzávorkovat. Žádný citát Hér.
4 možné Hér. význam: pokud jde o jedno !
Jak překládá Ludvíkovský mallista u Marka Aurélia?
Kuthan vynechává a překládá: "S čím jsou v nepřetržitém styku..."
Božská nutnost viz C 1.5
3 Matyášova překladová verze, která dovětek chápe víc jako pokračování:
/jednoduše /mluvit a jednat/ tak, jak nám to bylo předáno./
"Jednoduše" zde není rétorský úvod k výkladu Marka Aurélia, nýbrž součást tohoto výkladu, "/mluvit a jednat/ jednoduše", "nekriticky", bez úvahy, nezodpovědně, nesamostatně.
Mat. uvádí příklad z Órigena o prostých věřících.
Pobídka k porušení generační kontinuity jako v prorocké řeči. Viz B 121.3-4, viz děti, B 52.2.
Řádkování překladu a řečtiny nemůže odpovídat, proto české neznačíme.
1-3
Viz Matoušek, Jeskyně nymf, str. 32.
Proklovy verze si všimnul (i toho, že chybí u Dielse, přestože Proklos výslovně jmenuje
Hérakleita jako autora) už Festugiere - Radek.
Viz B 36 (smrt duše ve vodě), B 45 (duše bez hranic), B 77 (vlhnutí a rozkoš), A 15.
4-5
Na duše se usuzuje z Gen. plurálu, kontext u Porfýria (Matouška)?
gnómas = plurál, sg. = prostředník nebo nástroj myšlení; myšlení samotné; soud nebo mínění;
verdikt nebo propozice; záměr nebo účel.
V sing. viz B 41; epinoia v A 10 /6.
Viz B 70, A 16 /2, C 1.4, C 1.10, C 1.24
Kelsos cituje v souvislosti Hérakleita jako pramen Pavlova výroku:
Lidská moudrost je bláznovství (ale jiné slovo než népios) před Bohem.
Chiasmus !
ékúse tady nemusí znamenat slyšení (tedy ne: naslouchal), nýbrž spíš mít pověst, být shledáván, být považován za.
Radek: Muž je v očí daimona shledáván dětinským, tak jako dítě v očích muže.
Zvláštní leč zajímavé mínění Filodémovo o identitě zápasu a Dia je v paralele.
1 čteme eidenai podle Schleiermachera, jinak to nešlo.
4 čteme chreón podle Dielse, jinak by bylo podivné, : podle nutnosti
překladová verze tého čtení: jak je zapotřebí
Viz A 22.
Božská nutnost viz C 1.5
1 Radek: Jako lháře označuje umění řečnická, když píše takto...
archégos normálně: vůdce, původce, zakladatel; v takovémto kontextu (ironie): přední, král
Diels u Filodéma překládá: ... podvodů. Možná př. verze: lhářů.
B 84. 1
U Plótina: O sestupu duše do těl.
Proměňuje - viz A 6 /8.
B 84.2
eptoésthai = základní význam: vzrušit, rozrušit, vyděsit
Radek k Plútarchově verzi: thaumastikoi u Plútarcha (ti, kdo se všemu diví), nemají z ničeho užitek - v uvození citátu Hér.
Viz „mnozí žasnou", C 1.24
Bollack: řada kvasidiairésí ! Nikdo jiný je tam ale moc nevidí.
Sloveso (antameibétai) má také význam "odplácet" (Radek).
proměňuje - viz A 6 /8.
Část A 6 /1.
Marcowich: ozvěna Platónova pochopení B 12 (proudění vod a vypařování z vlhkosti) - viz
Platónova a Aristotelova paralela - nezdá se to tak.
Závěr - viz B 34 (odcházet)
Viz B 49a, viz A 6 /9.
Překlad RC: Proč už Pýthie nevěští ve verších:
...jak půvabné jsou Sapfiny písně a jak všechny posluchače okouzlují a očarovávají?
"Sibylla však," podle Hérakleita, "pronáší běsnícími ústy výroky neveselé, nepřikrášlené a nenalíčené, a přesto záslhou boha dosahuje svým hlasem tisíce let."
A pindaros říká, že Kadmos zaslechl "pravou hudbu boha" - a nikoli hudbu příjemnou či rozmařilou... Neboť v tom, co je čisté a bez vášní, není pro rozkoš žádné místo.
(Kontext: Božská inspirace se týká věštby, ne básnické formy. Forma pochází od věštkyně. A ta se nemá poměřovat líbivostí.)
viz B 93 (Vládce... = tentýž Plútarchův spis, p. 21)
RC: ... nýbrž naznačuje.
Plútarchos pak citát souhlasně rozvádí.
B 94
Viz Hérakleitos v Papyru Derveni.
Verze u Stobaia, Anthologium I, 175 = zrušený Hérakleitův zlomek B 109, Diels
Provokativní a pohoršlivý výrok!
K zachování textu: na různých citujících autorech jsou vidět volně vkládané částice!!
Strabón - bez částice
Órigenés - gar
Plótinos - de
Plútarchos - gar
kontext: Plútarchos, De facie in orbe Lunae, p. 943 D-E:
Za druhé se podobají paprsku večerního slunce, co do své přirozenosti, která je stejně jako jinde na zemi vzplývavá vzhůru. Jejich ochablost a rozptýlenost je posilována a zpevˇnuje se a zprůhledňuje - a tak jsou živeny výpary, jež k nim dosahují a Hérakleitos vhodně řekl vhodně řekl: "Duše čichají v hádu". ??? zkontrolovat překlad i řecký text !!!
deÚteron ckt‹ni t3n Ôyin ™oiku‹ai, pur^ dť t3n yuc3n Ynw koufizomšnhn ésper ™ntaaqa, tu per^ t3n sel»nhn a"qšri ka^ tOnon cp' aUtoa ka^ dÚnamin, oOon t¦ tomoÚmena baf»n, ‡scousi: tO g¦r craiOn oti ka^ diakecumšnon ·ennutai ka^ g…netai staqerOn ka^ diaugšj, ésq' OpO tÁj tucoÚshj cnaqumiLsewj tršfesqai: ka^ kalîj `HrLkleitoj eŤpen Óti 'af yuca^ Nsmîntai kaq' "Aidhn'.
Mat. shrnutí Klémentova kontextu:
Vždyť právě jako "B 99", stejně bychom neznali Logos a nebyli jím osvíceni, nebyli bychom o nic lepšími než vykrmovaní ptáci, kteří tuční ve tmě, živení pro smrt.
Mat. shrnutí Plútarchova kontextu"
A právě jako "B 99", jak praví Hérakleitos, stejně tak pokud by záleželo jen na smyslech a mysl ani rozum (nús. logos) by přitom člověk neměl, nic by se ve svém životě nelišil od zvířat.
Viz A 11 /1.
4 Jedna přirozenost každého dne je zde hned ve dvojím smyslu slova:
1. každého zvlášť
2. nedají se rozdělovat do dvou skupin na dobré a špatné, dny nemají dvě přirozenosti!
Viz C 1.5
viz B 22 hledači zlata (a Klém. pozn. ze Strom II tam na konci).
Možná aorist gnómický - pak překlad prézentem !
Viz C 1.17 !!
U Klémenta je po citaci Empedoklea B 3.6 a narážce na Platónův Sofistés 242d.
Podle paralely u Klémenta jsou podmětem "polloi kai dokésisofoi".
nomoi - tamtéž v plurálu je asi pejorativní.
Kléméns paralelu neuvádí jako přímou řeč, je to však parafráze přesná co do významu. Hned potom cituje B 29, což docela dělá dojem souvislého textu!! Zařadit v edici takhle !!
Viz B 40, B 114, A 16 /1.128, C 1.24
Viz B 38.
Povaha dne a obklopující vzduch od Dia - Hérakleitos A 16 /1.128
Absurdní kontext Sexta = A 16 /1. 126
3 Radek: spíš oddělené od všeho než od těch řečí.
Verze 1 rkp: bůh nebo zvíře jsou "odděleni" od lidí - a bůh i od všeho, jak praví text rkp.
Viz Thalés A 1, 35 !
Nekoná se! Zlomek úředně zrušen edicí Diels-Kranz !!!
= Stobaios, Anthologium I, 175 = nyní verze zlomku B 95 Diels-Kranz
viz B 1
"podle přirozenosti" se váže k předchozímu i k následujícímu ve větě.
ischyrizesthai = posilovat, čerpat sílu z něčeho, pevně něčemu důvěřovat, spoléhat na to (toto posl. v LSJ s odkazem na Hér. B 114)
Viz B 1, B 40, B 104, A 16 /1.128
velký chiasmus: řádky 1 , 2 - 3 , 4
sfallomenos se vztahuje k předcházejícímu i k následujícímu !!
viz oběšení dospělých v B 121
Kléméns předesílá, bez uvedení Hérakleitova autorství B 118, toto:
Člověk nemá jíst, když nemá hlad a podobně je větší pití moc nebezpečné. Když se člověk nebude příliš nalévat, zůstane naše duše čistá, suchá a prosvětlená (kaqar¦ ka^ xhr¦ ka^ fwtoeid»j).
Podmětem zlomku je u Klémenta pořád duše !
Kahn: anthópó uprostřed je ambivalentně postaveno !!
Matyáš: Povaha člověka je životní úděl.
protože daimón = individuální osud
viz Sofoklés, Oidipús
Platón, Tímaios 86C: "daimón, který v něm (člověku) bydlí" = nús = nejvyšší druh (stav) duše
Zákony 713: za Kronovy vlády nad námi z náklonnosti k nám bůh ustanovil daimony, aby o nás pečovali, podobně jako my vládneme nad dobytkem.
3 termata: LSJ: cíl, obracecí kolík při závodech, konec, mez; přeneseně: hranice
zde: 1. čtení: každodenní obrat - Medvědice
2.čtení: každoroční obrat, jako tropai, slunovratové body - Arktur
Přikláním se k druhému nebo k jednotě obého. Viz porměnlivost slunce, B 6 !
4 úros: LSJ: 4 různá slova: 1. přízivý, příjemný vítr, 2. strážce, hlídač; 3. iónsky horos, hranice, 4. druh býka, 5. s jiným přízvukem příkop pro spouštění lodí
4 Interpunkce je podle Kahna
4 Kahn: I když slunce zapadlo, Arktúros hlídá (v roli Erinyjí - viz jeho kom k B 94).
viz B 16 !!!
Závěr (náležení Arktúta) umožňuje různá pochopení Genitivu:
1. patřící jasnému Diovi
2. od Dia (seslaný)
Jitro a večer, V a Z, běh slunce od V k Z.
Medvědice = osa pro slunce.
Strážce = Arktúros, ne konjektrurou, ale výkladem jména, viz Aratos, Fainomena (I, 721):
Arktúros = Arktofylax.
U Hesioda Arktúros, jeho východy a západy (ranní a večerní), jako znaky rovnodennosti. - : strážce osy a znak symetrie.
U Hér. ne jako znak ročních období - i když?, viz B 100 - ale jako Diem (horním ohněm?) přiděleným strážcem.
Oběšení dospělých: viz vedení nedospělým chlapcem B 117
Bohatství efesanů B 125a
Možný pokus o rekonstrukci (Radek): Když se někdo hádá, tak se přibližuje. (čemu?komu?, navzájem nebo podsvětí?, nebo napodobuje zápasem spornost celku - toto)
Kontext zachování = A 10 /10
Viz závěrečná plútarchovská poznámka s Eurípidem k B 51.
K Alexandrově verzi Radek: kykleón = kroužící. navrhuje zrušit jako obskurní, neboť toto sloveso nemůže mít význam "kroužený".
Výklad: kroužící (při míchání), vířící
Zásluhy efesanů - viz B 121
Bröcker považuje tento zlomek za Hérakleitův citát z Anaximandra.
126a.4 Mědvědice je plurál?
5 duál "znamení" !
Není to tak, že struktura hór je Lunou značena v jednom znaku, zato proměnlivém, avšak Medvědicemi je značena neproměnně, dokonce nezapadají, ale v jejich dvojnosti?
Radek k verzi u Vally, ř.3: ne "ročních spojení", ale "sklizně obilí" (je to opravdu zákl.význ.).
Ale!!!: Diodóros Sicilský IV, 85, 5 tvrdí, že fráze athanatú mnémés se vztahuje k Orionu!
Viz DL IX, 1, 11 = A 1. 11.
Je to o růstu jednotlivin vzhledem k tomu, co potřebují, čeho mají málo?
Nebo spíš o rození se toho, čeho je zrovna málo? O generačním vyrovnávání nebo o střídání ročních dob (např. o vypařování temných výparů, které je možná díky horku, ale tyto výpary pak dají vznik zimě - a naopak)?
2-3 Radek: které neslyší, jako kdyby měly sluch,
které nic nedávají, stejně jako by nemohly nic požadovat.
3 viz Kléméns, Strom. V, 50, 2: !!
Toiaata ka^ of PuqagOreioi An…ssonto, FersefOnhj mťn kÚnaj toÝj plan»taj, KrOnou dť dLkruon t3n qLlassan cllhgoroantej.
ka^ mur…a ™p^ mur…oij eUroimen ¨n OpO te filosOfwn OpO te poihtîn a"nigmatwdîj e"rhmšna,
Ópou ge ka^ Óla bibl…a ™pikekrummšnhn t3n toa suggrafšwj boÚlhsin ™pide…knutai, aj ka^ tO `Hrakle…tou per^ fÚsewj, Öj ka^ di' aUtO toato SkoteinOj proshgOreutai. ?mo…a toÚtJ tu bibl…J ka^ 1 FerekÚdouj qeolog…a toa Sur…ou.
Jako zkratka oproti klikatinám zdánlivostí a podvodů.
7 heimarmené je sice stoický termín, ale i substantivně je už u Platóna.
zde slovesný tvar, (slovesně je prý už u Homéra) a stejný je u Theognida I, 1033; Aischyla a Sofoklea!
I Kahn čte heimarmena.
Osud je řeč - A 8 /1. Osud - A 8 /2-3.
Božská nutnost viz C 1.5
Cfr. A 21.
Viz A 11 /3 - vláda konstelací.
Nepřímé zlomky - A
Hérakleitův život a dílo: A 1 až A 4 - pořadí a rozčlenění podle edice Diels-Kranz
(Standardní akademické značení je zde ještě zmatečnější než u zlomků B)
V tomto souborném referátu Díogena Laertia je pramen osmi zlomků v jejich kontextu zachování a paralela 1 zlomku. Dále tam jsou verze, parafráze nebo analogie 15 zlomků nebo jejich částí.
A 1.3 - ptal se lékařů - viz B 58
- zemřel na hnoji - viz B 96 - Hnůj je pěkný příklad „obratu ohně" (B 31), neboť je právě
svou vlhkostí schopen samovznícení.
A 1.4 - nemoc B 111; psi ho nepoznali B 97; proměny B 90; volba odpadu B 9; prase ve hnoji B 13
- Neanthova verze: suchá duše B 118
- epigram - zhasnutí světla v očích B 26
A 1.5 - ptal se sám sebe = verze zlomku B 101
A 1.6 - Theofrastos přičítá jeho trudnomyslnosti - viz A 4.
A 1.8 - všechno vzniká skrze protikladnost - viz B 8
A 1.9 - jasné výpary, nádoby - viz B 6, A 12 /2
A 1.10 - zatmění - viz A 12 /6
A 1.12 - potápěč - viz A 4 /3, viz panta rhei
- Músy - viz Sofistés 242e
- jeden svět mravu = jeden svět obratu - viz obraty ohně, nejúplněji v B 31
Suidás, slovníkové heslo Hérakleitos
Jiné heslo (Délský potápěč) zpracovává tradici A 4 /3.
Smrt vymyšlena v kontrastu s naukou.
Strabón cituje Ferekyda z Athén, historika z 5. BC (ne mytologa ze Syru).
Viz: Pausaniás VII, 2, 6-9
Klémentův překlep ve jménu Hérakleitova otce.
A 3a / 1 - Obsahuje verzi B 121. Hermodóros - viz A 3a /2
A 3a / 2 - Viz Cicero, Tusc. disp. V, 36, 105.
A 3b / 1 - Epičtěji rozvedená verze příběhu, který je v A 3b /2.
A 4 / 1 - Viz B 1,zač. , ale také hodně dalších B zlomků - záměrně !! - viz Výrazové prostředky !!!
A 4 / 2 - Srozumitelněji vyložená nepravdivá výtka z A 4 /1.
Hérakleitos - náčrt nauky: A 5 až A 6a
A 5 / 2 - svět, oheň, osud.
A 6 / 3 - všechno se pohybuje jako proudy, viz A 6 /7
A 6 / 4 - všechny věci jsou dětmi proudění a pohybu
A 6 / 5 - ‘zlatý provaz’ = Slunce v pohybu
A 6 / 6 - když Slunce zapadne - viz B 16.
A 6 / 7 - že všechno plyne, viz A 6 /3
A 6 / 8 - trvá jedno, které se proměňuje - viz B 67, B 84, B 90
A 6 / 9 - obsahuje paralelu B 49a; viz B 12, B 91.
Jedno i protiklady od Mojžíše !
Hérakleitova nauka - poznávání: A 7
A 7 / 1 - 5
Aristotelovo čílení nad bipolárním myšlením. Viz B 49a, B 91.
Hérakleitova nauka - božství: A 8, A 9
A 8 / 1 - Cyklický oheň a bůh - viz B 67. Osud a řeč - viz B 137, B 50 (?)
A 8 / 2 - 3 - viz B 137
Viz Thalés A 1, 27
Hérakleitova nauka - svět, proměny, cykly ohně
A 10 / 1 - Obsahuje B 10; viz také paralely B 51
A 10 / 2 - střídavý svět - viz B 30, B 31
A 10 / 3 - viz B 7 (dým - nozdry), B 66 (oheň přijde a zachvátí), A 13 /2 (léto vzplanutí)
A 10 / 5 - Thalés, Pýthagorás, Empedoklés, Ekfantos, Parmenidés, Melissos, Hérakleitos, Anaxagorás, Platón, Aristotelés a Zémón říkají, že svět je jeden.
A 10 / 6 - záměr = epinoia; viz gnómé v B 41, B 78
A 10 / 7 - Parmenidés, Hérakleitos, Stratón a Zénón říkají, že nebe je ohnivé.
A 10 / 9 - viz B 31, B 65, A 11 /5, A 13 /2, Anaximandros A 12, A 27 /3.
Hérakleitova nauka - astronomie
A 11 / 1 - Parmenidés a Hérakleitos říkají, že hvězdy jsou shluky ohně. Viz B 99.
A 11 / 2 - Hérakleitos a stoici tvrdí, že hvězdy se živí z pozemského výparu.
Viz B 12, A 15 /1, A 15 /3 (duše), B 67 (kadidla oběti).
A 11 / 3 - viz B 139 - hvězdy jsou určeny vzhledem k počátkům
A 11 / 4 - viz B 6 (Slunce denně nové), B 100 (doby), A 11 /5 (výpar z moře), A 12 /1 (pochodeň vystupující z moře)
A 11 / 5 - viz A 1.9 (jasné výpary, nádoby), A 10 /9, A 12 /1
A 12 / 1 - viz B 100, A 11 /4, A 11 /5
A 12 / 2 - Slunce dutá mísa - viz A 1.9; Luna A 12 /4, o Zemi Archeláos A 4.
A 12 / 6 - zatmění, viz A 1.10; viz Anaximandros A 21 /4 (Slunce), A 22 /3 (Luny)
A 12 / 7 - špatnosti jen po Lunu
A 13 / 1 - velký rok - A 13 /2
A 13 / 2 - Viz A 10 /3 (všechno se stane ohněm); A 10 /8; A 10 /9; B 31, B 65, B 67, B 139.
A 14 / 1 - hřmění - Anaximandros A 23 /1
blesky - zapálení a pohasnutí - B 30 - asi zkouška na ekyprósi (A 14 /2);
viz Anaximandros A 11.7, A 23 /1
A 14 / 2 - viz B 26 zapalování světla
A 14a / 1 - viz B 12, B 31, A 14a /2
Hérakleitova nauka - duše, vnímání
A 15 / 2 - duše je jiskrou hvězdné bytnosti.
A 15 / 3 - duše světa je výpar z vlhkostí ve světě. Duše v živých bytostech vzniká stejným způsobem
A 15 / 4 - myslíme ohněm nebo mozkem?
A 15 / 5 - Parmenidés, Hippasos a Hérakleitos říkají, že duše je ohnivá. Viz B 36, B 45, B 77.
A 16 / 1 - Sextos Empeirikos, Advdversus mathem. VII, 126 - 134:
(126) H. ... pokládal smyslové vnímání za nevěrohodné - B 107, což se rovná tvrzení, že věřit nerozumným smyslům přísluší jen duším barbarů ... (!!!)
(127) ... že to, co nás obklopuje, je rozumné a myslící. - Viz Anaximenés B 2.
(128) ... Homér: „Takový zajisté duch (noos) jest ve všech pozemských lidech
- viz B 40, B 104, B 114
jaký je den, jejž otec všech lidí a králů jim sešle." - Viz zápas v B 53 !
Také Archilochos říká (fr. 68 Diehl), že lidé mají takové smýšlení (fronein), „jakého dne jim ho Zeus dá" - cfr. B 17, B 42 (Archilochos), B 106 (povaha dnů) !
Totéž je řečeno i u Eurípida (Troad. 885-7): „Vidět a poznat, ó Die, kdo jsi, je těžké a matoucí! Ať jsi nutností přírody, nebo mysl (nús) lidí, vzývám tě." - viz A 20
(129) Podle Hérakleita se tedy stáváme rozumnými (noeroi), když tento božský rozum (logos) vtahujeme při dýchání; ve spánku na něj zapomínáme, ale po probuzení se opět stáváme rozumnými ... - viz B 1, viz C 1.7
(130) Při bdění pak opět vyhlédáme smyslovými drahami jako nějakými okny a díky spojení s tím, co nás obklopuje si znovu opatřujeme rozumovou schopnost. Má se to s tím podobně, jako když se uhlíky přiblížením k ohni proměňují a rozžhavují se, zatímco vzdálením od ohně hasnou ... - viz B 26
(131) Hérakleitos říká, že kritériem pravdy je tento společný a božský rozum (logos) ...
- viz B 1, B 2
Pročež to, co se ukazuje všem společně, je důvěryhodné, neboť je přijato společným a božským rozumem, zatímco to, co napadá nějakého jedince, je z protikladného důvodu nevěrohodné.
(132) Když ... začíná dílo O přirozenosti, ukazuje na to, co nás obklopuje, těmito slovy: = B 1.
(133) Když těmito slovy výslovně uvedl, že vše činíme a myslíme díky účasti na božském logu, postupuje o něco dále a dodává: = B 2, viz A 20.
Rozvaha (fronésis) totiž není nic jiného než výklad (exégésis) způsobu uspořádání veškerenstva ...
(134) A v těchto slovech nyní nejvýslovněji říká, že společná řeč (logos) je kritériem toho, co se ukazuje, že ty věci, které se ukazují všem společně, jsou věrohodné, poněvadž jsou posuzovány společným rozumem (logos), zatímco však věci, které se jeví komukoliv samotnému jednotlivě, jsou falešné.
člověk není rozumný, neboť soudné je pouze to, co (všechno) obklopuje - viz B 78, B 70
A 16 / 3 - dtto
Hérakleitos říká, že duše opouštějící tělo se navrací k duši veškerenstva, se kterou je stejnorodá - viz B 45, B 36
Hérakleitova nauka - lidé
A 19 / 1 až 3 - dospívání - viz A 18
A 20 - viz A 16 /1, ale tam (= Sextos) bez obrazů a věštění. Vizi B 67a.
cílem života je zalíbení (euarestésis), cfr. B 138, cfr. Anaxagorás A 29 (nazření, svoboda);euarestésis je asi pozdní výraz, prvně snad u Chrýsippa, fr. 912.18 von Arnim
A 22 / 1 až 4 - viz B 42, B 80
Viz C 1.8, C 1.9, C 1.18
Imitace a falsa - C
C 1 = Hippokratés, De victu I, 3-24.
Delší text, který obsahuje množství parafrází a analogických myšlenek.
Odkazy na B zlomky (a taky A) uvádíme přímo v textu C 1, protože jich je hodně.
Přímé verze zlomků: B 103 v C 1.19; B 126 v C 1.17 a jinde; B 126b v C 1.5 a C 1.21
Nejvýznamnější analogie:
B 1, B 17, B 80, B 137 - božská nutnost (a la logos, potřebné, osud)
B 8, B 10 - soulad neshodného
B 2 - běžní lidé
B 61 - moře
B 58 - lékaři
C 2 = Hippokratés, De alimento (Peri trofés = De nutrimento)
1. Potrava a druhy potravy, jedna a mnohá: ... - viz B 57, B 108
9. ... a tentýž je konec a počátek - viz B 103
17. ... Všechny jsou to mnohé přirozenosti i jedna přirozenost - B 1, B 57
40. ... Vlastní šťávy škodí, cizí šťávy škodí, cizí šťávy se snášejí, vlastní šťávy se
snášejí, vlastní šťávy se snášejí; shodné se neshoduje, neshodné se shoduje...
- viz B 8, B 10, B 51
45. Cesta nahoru-dolů, jedna, viz B 60
C 3. 2 = Skythinos, Fragment 2 West = Stobaios, Anthologium I, 8, 43, p. 108, 6 W., jenže čtení u Stobaia v edici Skythína jako jeho fr. 2 je jiné než edice Diels-Kranz podle Wilamowitze.
Diels-Kranz sdružuje do C 3 (způsobem pro nás nepřehledným) 2 zlomky Skythina z Teu, 1 zlomek Kleantha z Assu a 1 citát Lúkiana.
Skythinos z Teu, Iamboi peri fyseós, Fragment 1 West = Plútarchos, De Pyth. orac. 17, 402 A 10 - B 1, ed. W. Sieveking:
Skythinos z Teu je iónský lyrický básník který parafrázoval myšlenky Hérakleitova spisu (kolem r. 400 př. n.l.) a možná ovlivnil i jeho standardní titulaci.
Apollón - viz B 93, podobný Zénovi - viz B 32, že lyrou - viz B 51 - začátek i konec dá - viz B 103
všemu, za tepátko má on slunce jasný paprsek - viz B 100
Skythinos, Iamboi peri fyseós, Fragment 2 West (M.L. West, Iambi et elegi Graeci, vol. 2. Oxford,
Clarendon Press, 1972) = Stobaios, Anthologium I, 8, 43, p. 108, 6 W. ?,
jenže čtení u Stobaia (ed. C. Wachsmuth and O. Hense, Anthologium I, 8, 43) je jiné než v edici
Skythína jako jeho fr. 2 - a ještě jinak čte edice Diels-Kranz podle Wilamowitze.
Pokus o doslovnější převod obu fragmentů podle Westova čtení.
(Žádnou položku C 3. 3. edice Diels-Kranz neuvádí!)
C 3. 4. = Kleanthés z Assu, Hymnnus, fr. 537, 3-9 von Arnim (u Stobaia I, 12, p. 25 W.)
C 3. 5. = Lúkianos, Vitarum auctio 14, 4-28:
Proč pláčeš?
... Nic určeného lidem není prosto pomíjivosti - viz B 91, ...
budoucnost, to je jen hoře a nic než hoře, myslím ten světový požár, který všechno zničí
- viz B 65.
... nic není v přírodě trvalé, ale všechno je promícháno a zamotáno - viz B 49a ...
splývá v jedno, ... velké s malým, protože všechno přechází nahoru a dolů - viz B 60
a mění se - viz B 65, B 67, B 84.1, B 91 - jako hříčka času.
K: Co je čas?
H: Chlapec, který si hraje s kostkami - viz B 52 - a běhá sem a tam.
K: Co jsou lidé?
H: Smrtelní bozi. - viz B 62, B 50
...
S tím je to tak špatné, že už to hraničí se šílenstvím. - viz A 1.6.
Na titulní stánku Hérakleitos
Na Strukturu stránek domény fysis.cz
Na domovskou stránku fysis.cz