A 5 /1    Simplikios, Physica 24, 26
A 5 /2    Simplikios, Physica 22, 9
A 5 /3    Simplikios, Physica 149, 32

A 5 /1

Anaximenés Milétský, syn Eurystratův, byl druhem Anaximandrovým. Tvrdil, že je jedna základní přirozenost (mia hypokeimené fysis), tak jako onen tvrdil, že je jí bezmezno (apeiron). Ne však (přirozenost) neurčitá (aoristos), jako u Anaximandra, ale vymezená. Říká, že je to vzduch (aér). Vzduch se pak co do své bytnosti rozlišuje řídkostí nebo hustotou. Když se stal řídkým, vzniká oheň, když hustým, vzniká vítr (anemos), dále pak oblak. Když ještě více zhoustne, vzniká voda; pak země, potom kámen. Vzduch působí věčný pohyb, kterým se děje přeměna.

Je třeba vědět, že předpokládají jiný (prvek), bezmezný a neomezený co do velikosti, což je blízké těm, podle nichž je příčin (všech věcí) mnoho. Onen jiný prvek je pak co do velikosti bezmezný a neomezený, tak jako ... a to je spojuje s Anaximandrem a s Anaximenem, kteří předpokládají jeden prvek (všeho), a to bezmezný co do velikosti.

A 5 /3    Simplikios, Physica 149, 32

Vždyť stejně tak Theofrastos mluví v Historii (fr. 2 = D. 477) o zřeďování a zhušťování; je pak zřejmé, že také ti ostatní, kteří užívají (obrazu) zředění a zhuštění.