* Elea, Itálie, asi -490. Působil kolem poloviny -5. století, zemřel asi kolem -430. Latinizovaně: Zeno Eleaticus.
Žák (snad i miláček), hlavně však zarputilý obhájce Parmenida. Podle Aristotela „vynaleznul dialektiku".
Důkazy sporem proti mnohosti, pohybu, času, prostoru. Aporie: Letící šíp stojí, Achilleus a želva, Stadion.
Přivedl eleatskou nuku do extrémních konců naprostým upřednostněním formálního myšlení před vnímáním skutečnosti
(za skutečnou totiž nepovažuje zkušenost, ale myšlené objekty jazykové hry).
Vliv: atomisté a hlavně sofisté v čele s Gorgiou ("přirozenost není; ani kdyby byla, nebyla by poznatelná...").
Předběžný výklad: Zénón .RTF, Pokus o demytologizaci Zénonových aporií .RTF
(Pro jeho urputnost jsem mu věnoval také Obranu želvy, zvláště kapitoly Císařovy nové šata a želva a Čí šíp opravdu stojí.)
|