B 1 = Plútarchos, De primo frigido 7; 947f1-948f9

Nebo jak se domníval starý Anaximenés, nemějme chladné a teplé za součást podstaty, ale jakožto společné stavy vznikajícími proměnami na látce.
Říká totiž, že ta část z ní, která se kondenzuje [kontrahuje] a zhušťuje, je chladná, zatímco ta část, která je řídká a rozvolněná
- tak nějak to nazval i tímto slovem - je teplá.
Proto se neříká nevhodně, že člověku vychází z úst jak teplo, tak chlad. Neboť dech se ochlazuje, když je stlačen a zhuštěn rty; když však vychází z otevřených úst, vzniká řídkostí teplo. Tento omyl připisuje Anaximenovi Aristotelés (Problemata 34,7; 964a10), s tím, že otevřenými ústy vydechujeme teplo z nás samých, když ale sešpulíme rty a foukneme, není to vzduch z nás samých, nýbrž je to stlačený vzduch před ústy, který je chladný a naráží.

Viz Aisópos 60 Chambry, ed. Bidé! Viz Tímaios 79a-c.

B 2 = Áetios I, 3, 4 (Dox. 278)

Anaximenés, syn Eurystratův, Míléťan, prohlásil za počátek jsoucích věcí vzduch, neboť z něho všechno vzniká a opět se do něho rozpouští.

    Jako naše duše, jak praví, jsouc vzduch, nás drží pohromadě,
    tak také vanutí a vzduch objímá celý svět.

Slova vzduch (aér) a vanutí (pneuma) užívá synonymicky. Také on se mýlí, když se domnívá, že živé bytosti sestávají z jednoduchého a stejnorodého vzduchu a z vanutí. Je totiž nemožné, aby látka jsoucích věcí byla jedním počátkem, nýbrž je třeba předpokládat také účinnou příčinu. Jako stříbro nestačí, aby se stalo pohárem, pokud chybí činitel, tedy stříbrotepec; podobně je tomu s mědí a dřevem i s jinou látkou.

B 2a = Áetios II, 22, 1 (Dox. 352 = A 15 /2)

Anaximenés říká, že Slunce je ploché jako list.

B 3 = Olympiodóros, De arte sacra lapidis philosophorum c. 25 (Berthelot, Coll. Alchym. gr. I, 2, p. 83, 7)

Anaximenés považoval vzduch za jeden, a to pohyblivý a bezmezný počátek všech jsoucích věcí. Mluví totiž takto:

        Vzduch je blízko netělesnému,
        A protože vznikáme s jeho výronem,
        je nutné, aby byl bezmezný,
        překypující díky tomu, že nikdy neubývá.