Severní okraj řeckého světa, ddělený Olympem od ostatního Řecka, taky rodiště dobyvatelů Filipa a Alexandra.
Hlavní město provincie je už nějaký čas Thassaloniké, ale z ní tady nejsou fotky (škoda: byzantské památky; archeologické muzeum s thráckými a makedonskými věcmi; byzantské muzeum). Je tady:
Pella, Vergina, Dion (staromakedonské posvátné město pod Olympem), Stageira (rodiště Aristotela), Olynthos.
Fatálně chybí Derveni (kousek od Thessaloniky), kde se našel slovutný papyrus.
Ostrovy v Iónském moři, jižně od Jadranu, západní Řecko.
Navzdory svému jménu leží na západě a ne u Iónie na východě:
Korfu, Ithaka, Lefkada, Kefalónia...
Zatím máme: Pár nekvalitních fotek z ostrova a z archeologického muzea, které je velmi příjemným překvapením jinak neveselého pobytu na tomto přespříliš turistickém ostrově.
Sporady, "Roztroušené ostrovy" na severovýchodě Egeidy, patřící k makedonii a Thrákii: Thasos, Samothráké.
A "Severní Egeis": Lémnos (Lemnos, Limnos), Mytiléné (Mitilini, Lesbos, Lesvos), Samos.
Epeiros a Thesprótie, západní pevninské Řecko.
Pěkný zapadákov s horami, Diovou věštírnou, podsvětními řekami a Hádovým palácem.
Zatím máme: Diovu horskou věštírnu v Dódódně; město Ióanninu s pozoruhodnými muzei; hádovské Nekromanteion; Hádův palác v Nekromanteiu.
Horský kraj (Parnássos) s delfskou věštírnou.
Na skalní terase pod srázy Parnasu má Apollón svůj chrám a věštírnu. Zdědil ji po Gáji (Zemi) a vybojoval si ji na jejím synu Pythónovi (Hadovi, Drakovi), za což se pak musel 7 let očišťovat. Je tady taky Dionýsův hrob, pupek země (teď je v museu) a četné další pozoruhodnosti. Po cestě k Parnassu je Kórycká jeskyně Dionýsova narození.
Máme tady: Všechny areály v Delfách i s věštáírnou, tamní muzem, cestu k parnasu do Kórycké jeskyně.
Boiótie. Mezi Thessálií a Attikou.
Kraj Dionýsův a Oidipův. Žírná země, náladou poněkud podobná okolí Mikulova.
Máme tady: Nepříliš kvalitní fotky tuze zajímavých dionysiakálních a kabeirských mysterijních věcí z muzea v Thébách - a jinak nic moc.
Fotky hlavně z r. 1998 (zbývá jen doladit barvy).
Attika, centrum Řecka:
Athény a jejich muzea; Píreo; Eleúsus (Eleusina); Artemision ve Vraone (Braurón); mys Súnion (Sounion); ostorv Agína s nejzachovalejším archaickým chrámem.
Poloostrov na jihu Řecka. Barvitý a slavný region, hlavně za pozdního bronzu. Peloponnés, slavná mnoha příběhy a památkami.
Tady v kostrbaté krajině kousek od pobřeží vznikla mykénská kultura. Tady se děly hrdinské činy a mnohé mordy, ale pozděj taky lékařství a divadlo.
(Rozděleno podle krajů a míst.)
Kyklady (Kyklades), "Ostrovy v kruhu" uprostřed Egejského moře. Noblesa ostrovního Řecka. Každý ostrov má už po tisíciletí svůj zvláštní charakter.
Kámen a moře. Tady vznikala archaická lyrika a sochařství, předtím kykladské idoly.
Hodně věcí z Kyklad je taky jinde. Hlavnně v Athénách: Muzum kykladského umění (Goulandrisovo); Nár. archeol. muzeum. Něco je i v Paříži (Louvre), pár věcí je i v berlínském Altes Museu.
Kréta, královský ostrov jižně od Egejského moře, mezi Krétským mořem a Libyjským (Liviako) na jihu.
Po úvodních Bílých horách a Ídě rozdělujeme ostatní podle 4 distriktů, od západu k východu.
Dodekanés, "Dvanáctiostroví". Řecké ostrovy na východě Egejského moře, podél západního pobřeží dnešního Turecka.
Od severu k jihu: Patmos, Kós, Astypalea, Rhodos.