Na severozápadním pobřeží Sicílie.
Archeologické muzeum bohužel bylo pořád ještě zavřené.
Na jižním pobřeží Sicílie. Řecká kolonie od -581 (Rhodos a Gela). Pindaros (-5. st.): „nejkrásnější z měst osídlených smrtelníky“. „Stavějí pro celé věky, ale hodují, jako kdyby nemělo být zítra.“ Empedoklés (-5. st.).
Kartaginci -406 až -338. Římané -210 přejmenovali na Agrigentum. Od +7. století přesídlení nahoru na vršek kopce, od 9. st. saracénská vláda. Pak středověké křesťanské město.
Goethe to převelice obdivoval. Navíc výborné muzeum.
Samé baroko.
Dobře zachované řecké město na jihovýchodním pobřeží, jeho nejstarší část zabáírá celý ostrůvěk Ortygia. Navíc výborné muzeum a další památečnosti. Založeno řeckými kolonisty z Korintu roku -734. (Na můj vkus nejméně zničující část Sicílie.)
Na východním pobřeží Sicílie. Řecká (chlakidská) kolonie od -729, pak vláda římská, byzantská, saracénská, normanská.
Erupce Etny r. 1669 pohřbila většinu města a okolí, zbytek zničilo zemětřesení r. 1693. Pak catanský barokní styl: relativně střízlivý, kombinace tmavého čediče a světlého vápence.
Ne zcela sportovní cesta na Etnu 19. září 2012. (Autobusem z Catanie skoro od přístavu do výšky 1900 k lanovce, to do výšky 2500, pak už konečně po svých skoro do 3 tisíc, výš se zrovna nesmí.
Starí řecká kolonie na východním pobřeží Sicílie, v romantické krajině na vysokém srázu Monte Tauro. Od raného 19. století oblíbené výletní místo lepší společnosti. U antického divadla je i maličké muzeum. Několik km jižně byla nejstarší řecká kolonie na Sicílii, sicilský Naxos. (Na sicilském Naxu jsem bohužerl nebyl.) Bylo by tady tuze hezky, nebýt těch davů a cen.